Dějiny orků
závěrečných
dnech Druhé války, kdy se vítězství Hordy nad Aliancí zdálo téměř
jisté, vypukl mezi dvěma nejsilnějšími orky Azerothu hrozivý spor.
Odporný černokněžník Gul'dan, hlava tajné Stínové rady, vedl několik
odpadlických kmenů proti mocnému Orgrimu Doomhammerovi, veliteli Hordy.
Doomhammer připravoval závěrečný útok na hlavní město Lordaeronu, útok,
při kterém by byly rozdrceny poslední zbytky Aliance, zatímco Gul'dan a
jeho přívrženci opustili svá stanoviště a vypluli na moře. Zmatený
Doomhammer ztratil Gul'danovou zradou téměř polovinu svých opěrných
sil, takže byl donucen stáhnout se a vzdát se největší šance na
vítězství nad Aliancí. Mocichtivý Gul'dan prahnul po tom, aby se sám
dostal mezi božstva. Vydal se na zoufalé pátrání po podmořské
Sargerasově hrobce, kde mělo být přechováváno tajemství nezměrné síly.
Orky, kteří ho následovali, odsoudil k tomu, aby se stali otroky
Plamenné legie. Své službě pro Doomhammera Gul'dan nevěnoval žádnou
pozornost. S podporou kmenů Stormreaver a Twilight's Hammer se mu
podařilo vyzvednout z mořského dna Sargerasovu hrobku. Když však
otevřel starobylou, zatopenou truhlici, čekali tam na něj pouze posedlí
démoni. Doomhammer toužil vzpurné orky za jejich zradu tvrdě potrestat,
a tak vyslal svá vojska, aby Gul'dana zabila a přivedla zpět domů zbylé
zrádce. Kvůli své lehkomyslnosti byl Gul'dan šílenými démony, které
uvolnil, rozpolcen ve dví. Bez svého vůdce odpadlické kmeny rozzuřeným
legiím Doomhammera rychle podlehly. Přestože byla vzpoura potlačena,
nebyla Horda schopna zotavit se z hrozivých ztrát, které utrpěla.
Gul'danova zrada vrátila Alianci nejen naději, ale díky ní získala také
čas na přeskupení sil… a na protiúder. Když lord Lothar viděl, jak se
Horda štěpí zevnitř, sebral zbytky svých sil a vytlačil orky na jih,
zpět do jejich domova, Azerothu. Tam alianční síly polapily ustupující
vojska Hordy v jejich sopečné pevnosti Blackrock Spire. Přestože lord
Lothar v bitvě u základny Spire padl, jeho velitel Turalyon shromáždil
alianční jednotky v hodině dvanácté a vytlačil Hordu až do hrozivých
Bažin Smutku. Turalyonovým silám se podařilo zničit temný portál,
tajemnou bránu, která orky spojovala s jejich temným, rudým domovem
Draenor. Horda, odříznutá od posil z Draenoru a rozdělená
neutuchajícími vnitřními rozbroji, nakonec ustoupila a mocným aliančním
silám podlehla. Roztroušené kmeny orků byly rychle pochytány a umístěny
v hlídaných internačních táborech. Přestože se mohlo zdát, že je s
Hordou nadobro konec, zůstávali jistí skeptikové, kteří tvrdili, že mír
nebude trvat věčně. Kadgar, bývalý Medivhův učeň, přesvědčil nejvyšší
velení Aliance, aby vybudovalo pevnost Nethergarde, která měla dohlížet
nad ruinami temného portálu a zajistit, aby v budoucnu už nikdy nedošlo
k invazi z Draenoru.
dyž
dohořely požáry Druhé války, začala Aliance podnikat rázné kroky,
kterými by potlačila budoucí hrozbu orků. V jižním Lordaeronu vzniklo
několik velkých internačních táborů, kde měli být drženi zajatí orkové.
Tábory hlídané paladiny a vojenskými veterány Aliance plnily svůj účel.
Přestože zajatí orkové žili v napětí a toužili znovu bojovat, udržovaly
různé typy dozorců po vzoru staré vězeňské pevnosti Durnholde zdánlivý
klid a pořádek. Strašlivý svět Draenor však připravoval orkskou armádu,
která měla napadnout nic netušící Alianci. Starší šaman Ner'zhul -
kdysi Gul'danův učitel - shromáždil pod svým praporem několik kmenů,
které v Draenoru stále zůstávaly. Ner'zhul plánoval otevřít v Dreanoru
několik portálů, které by dovedly Hordu na nové, nezničené světy.
Energii do těchto nových portálů však musel Ner'zhul získat z několika
Azerothských očarovaných artefaktů. Aby se k nim dostal, znovu otevřel
temný portál a vyslal jím své po boji prahnoucí kmeny. Nová Horda, v
čele s náčelníky veterány, jakými byli Grom Hellscream z kmene Warsong
a Kilrogg Deadeye z kmene Bleeding Hollow (krvácející dutina),
překvapila obranu Aliance a prohnala se krajinou. Pod Ner'zhulovým
operativním vedením orkové rychle získali potřebné artefakty a unikli
zpět do bezpečí Draenoru. Král Terenas z Lordaeronu věřil, že orkové
připravují novou invazi do Azerothu, a tak shromáždil své nejvěrnější
vojenské velitele. Generálu Turalyonovi a kouzelníku Khadgarovi dal
rozkaz, aby se vydali na výpravu temným portálem a s hrozbou orků
skoncovali jednou provždy. Turalyonovy a Khadgarovy jednotky
vypochodovaly do Draenoru a na zpustošeném poloostrově Hellfire se
opakovaně střetly s Ner'zhulovými kmeny. Přestože si vítězství
neodnesla ani jedna strana, bylo jasné, že Ner'zhula před dokončením
jeho ohavného plánu už nic nezastaví. Ner'zhul úspěšně otevřel své
portály do jiných světů - avšak nepředpokládal strašlivou cenu, kterou
za to bude muset zaplatit. Neuvěřitelně silné energie začaly trhat
samotnou podstatu Draenoru. Když si Turalyonovy síly zoufale
probojovávaly cestu domů do Azerothu, začínal se svět Draenor rozpadat.
Grom Hellscream a Killrogg Deadeye poté, co odhalili šílené Ner'zhulovy
plány, které by znamenaly zánik celé jejich rasy, shromáždili zbytky
orků a unikli do relativního bezpečí Azerothu. Když si Hellscream a
Deadeye v zoufalé touze po svobodě proklestili cestu mezi lidskými
obránci, temný portál za nimi náhle vybuchl. Pro jejich orky už nebylo
z Azerothu cesty zpět… Ner'zhul se svým kmenem Shadowmoon (stínový
měsíc) prošel nově utvořenými portály, jakmile ohromné vulkanické
erupce začaly tříštit kontinenty Draenoru. Když byl mučený svět pohlcen
závěrečným výbuchem, zvedly se hladiny hořících moří a zalily
roztříštěnou pevninu.
romu
Hellscreamovi a jeho kmeni Warsong se podařilo uniknout zajetí, avšak
Deadeye se svým kmenem Bleeding Hollow byl polapen a umístěn v
internačním táboře v Lordaeronu. Ani draze vykoupené povstání mu
nepomohlo; dozorci v táborech brzy nastolili pořádek. Co však zůstalo
agentům Aliance skryto, bylo velké uskupení orků, které se stále volně
prohánělo po severních pustinách Khaz Modanu. Kmen Dragonmaw vedený
neblaze proslulým černokněžníkem Nekrosem si pomocí starobylého
artefaktu známého jako Duše démona podmanil dračí královnu Alexstraszu
a její dračí letku. Nekros s dračí královnou a dalšími dračími
rukojmími tajně vybudoval v opuštěné trpasličí pevnosti Grim Batol
novou armádu. Měl v plánu vypustit na Alianci své síly a mocné rudé
draky a doufal, že se mu podaří znovu sjednotit Hordu a pokračovat v
tažení do Azerothu. Nicméně, malé skupině bojovníků hnutí odporu vedené
lidským čarodějem Rhoninem se podařilo zničit Duši démona a osvobodit
dračí královnu z Nekrosova vlivu. Alexstraszini draci ve vzteku
rozsápali Grim Batol a na popel spálili větší část kmene Dragonmaw.
Nekrosův kolosální plán na znovusjednocení se ocitl v troskách, jakmile
vojska Aliance pochytala zbylé orky a uvěznila je v nově otevřených
internačních táborech. Porážka kmene Dragonmaw předznamenala konec
Hordy - a konec orkské nespoutané krvežíznivosti.
ak
měsíce plynuly, dostávali se do internačních táborů další a další
orkští vězňové. Když se tábory začaly přelidňovat, byla Aliance nucena
vybudovat na pláních jižně od Alterackého pohoří nové. Král Terenas,
aby dokázal udržet a zásobovat rostoucí počet táborů, zavedl pro národy
Aliance novou daň. Tato daň, společně s rostoucím politickým tlakem
vyvolaným pohraničními spory, podnítila mezi vůdci Aliance všeobecný
nesouhlas. Začalo být zjevné, že křehké spojenectví, které stmelilo
lidské národy v jejich nejtemnější hodině, by se mohlo kdykoliv
rozpadnout. V nastalém politickém zmatku si mnozí hlídači v táborech
začali všímat znepokojující změny v chování svých orkských svěřenců.
Frekvence pokusů o útěk z táborů nebo dokonce vzájemných šarvátek se
časem značně snížila. Orkové se čím dál víc stávali chladní a apatičtí.
Těžko se dalo uvěřit tomu, že orkové - kdysi pokládaní za
nejagresivnější rasu, jakou kdy Azeroth viděl - zcela ztratili svoji
touhu bojovat. Velitele Aliance podivná letargie udivovala, zvlášť když
ještě sílila a orkové rychle chřadli. Někteří uvažovali, že za záhadnou
letargií je zvláštní choroba, šířící se pouze mezi orky. Ovšem arcimág
Antonidas z Dalaranu pro ni měl jiné vysvětlení. Studiem toho mála, co
dokázal o dějinách orků nalézt, Antonidas zjistil, že se orkové po celé
generace nacházeli pod paralyzujícím vlivem moci démonů (nebo magie
černokněžníků). Měl za to, že orkové byli zkaženi mocí démonů ještě
před tím, než poprvé vkročili do Azerothu. Bylo mu zřejmé, že démoni
infikovali orkskou krev a na oplátku jim propůjčili nadpřirozeně velkou
sílu, vytrvalost a agresivitu. Antonidas předpokládal, že všeobecná
apatie orků ve skutečnosti není chorobou, ale dlouhotrvajícím rasovým
odloučením od prchavé magie černokněžníků, která z nich dělala obávané,
krvežíznivé válečníky. Přestože příznaky byly zjevné, nedokázal
Antonidas najít na současný stav orků lék. Mnozí další mágové a také
několik významných vůdců Aliance tvrdilo, že hledání léku pro orky by
byl příliš riskantní podnik. Závěrem Antonidasova bádání nad záhadným
stavem orků bylo, že jediný možný lék by musel mít duchovní podstatu…
a
temných dní První války našel protřelý lidský důstojník jménem Aedelas
Blackoore v divočině opuštěné orkské dítě. Orkské dítě, které
Blackmoore výstižně pojmenoval Thrall (zajatec), bylo dopraveno do
vězeňské pevnosti Durnholde. Tam si Blackmoore z mladého orka
vypěstoval oblíbeného otroka a gladiátora. Chtěl ho vycvičit nejen jako
vynikajícího bojovníka, ale také jako vzdělaného vůdce, přičemž doufal,
že využije Thralla jako svůj nástroj moci nad Hordou a získá tak nad
jeho soukmenovci nadvládu. Uplynulo devatenáct let a z Thralla se stal
silný, bystrý ork. A přesto jeho mladé srdce dobře vědělo, že život
otroka není nic pro něj. Než dospěl, pronikla k němu ze světa za
hradbami pevnosti spousta informací. Poznal, že jeho lid, orkové -
které nikdy nepotkal - byli poraženi a umístěni do internačních táborů
na území lidí. Doomhammer, velitel jeho lidu, unikl z Lordaeronu a
skryl se neznámo kde. Věděl, že jeden samotářský kmen stále potajmu
funguje a snaží se uniknout pozorným očím Aliance. Vynalézavý, avšak
nezkušený Thrall se odhodlal k útěku z Blackmoorovy pevnosti a doufal,
že se mu podaří najít další svého druhu. Na svých cestách navštívil
internační tábory a zjistil, že jeho kdysi mocná rasa je podivně
vyděšená a apatická. Nenašel, jak doufal, žádné hrdé válečníky, proto
vyrazil po stopách posledního neporaženého náčelníka orků, Groma
Hellscreama. Hellscream, přestože byl lidmi neustále pronásledován, si
doposud uchovával neutuchající touhu Hordy po boji. Podporován pouze
svým oddaným kmenem Warsong pokračoval v partyzánské válce proti útisku
svého vězněného lidu. Hellscreamovi se však, bohužel, nikdy nepodařilo
najít způsob, jak vyburcovat zajaté orky z jejich otupělosti. Vnímavý
Thrall, inspirovaný Hellscreamovým idealismem, si vypěstoval silnou
schopnost vcítit se do duše Hordy a úctu ke svým válečnickým tradicím.
Thrall hledal pravdu o svém vlastním původu, proto putoval na sever,
aby našel legendární kmen Frostwolf (mrazivý vlk). Zjistil, že Gul'dan
poslal členy kmene Frostwolf do vyhnanství na počátku První války.
Dozvěděl se také, že je synem a dědicem orkského hrdiny Durotana -
skutečného náčelníka Frostwolfů, který byl zavražděn v divočině zhruba
před dvanácti lety… Pod silným vlivem ctihodného šamana Drek'Thara
Thrall studoval starobylou šamanskou kulturu svého lidu, která byla za
hrůzyplné Gul'danovy vlády zapomenuta. Za nějakou dobu se z Thralla
stal mocný šaman, který se ujal svého právoplatného místa coby náčelník
kmene Frostwolf. Posílen samotnými živly a hnán touhou najít svůj osud,
vyrazil Thrall osvobodit zajaté kmeny a vyléčit svou rasu z nákazy
démonů. Na své pouti Thrall našel starého náčelníka Orgrima
Doomhammera, který žil celá léta jako poustevník. Doomhammer, který
kdysi býval blízkým přítelem Thrallova otce, se rozhodl následovat
mladého, prozíravého orka a pomoci mu osvobodit zajaté kmeny. Thrallovi
se s podporou mnoha náčelníků veteránů nakonec podařilo oživit Hordu a
dát svému lidu novou duchovní identitu. Thrall, aby symbolicky oznámil
znovuzrození svého lidu, se vrátil k Blackmoorově pevnosti Durnholde a
rázně ukončil plány svého někdejšího pána, když začal obléhat
internační tábory. V bitvě při osvobozování jednoho z nich padl
Doomhammer. Thrall se chopil Doomhammerova legendárního válečného
kladiva, nasadil si jeho černou plátovou zbroj a stal se novým
náčelníkem Hordy. V následujících měsících poté Thrallova malá, ale
rychle rostoucí tlupa zničila internační tábory a zmařila úsilí Aliance
přemoci je důvtipnější strategií. Thrall povzbuzen svým nejlepším
přítelem a učitelem Gromem Hellscreamem pracoval na tom, aby žádný ork
už nikdy nebyl odsouzen k životu v otroctví - ať již u lidí nebo démonů